Běhat jsem začal ve 44 letech. V plandajících bavlněných teplácích a teniskách. Na atletickém oválu. Napoprvé jsem uběhl jenom dva okruhy, tj. 800 metrů. Víc nešlo. Plíce byly proti. Srdce bušilo jako o závod. O něm jsem si mohl nechat v tu chvíli jen zdát. Ale i na něj došlo. O tři roky roky později a byl to Pražský maraton, běh na 42195 metrů. Po tvrdém asfaltu. Nic, po čem by kolena toužila. Nicméně doběhl jsem. Byť poslední kilometry připomínaly známé scény z pochodu zombie. A co jsem se na té tříleté cestě naučil? Spoustu věcí. Některé z nich sami dobře znáte a pokud ne, mohou vám pomoci ušetřit si starosti. Pojďme na to, tady jsou:
13 běžeckých rad
Pozn.: Všechny rady byly testovány na lidech. Konkrétně na mé osobě.
- Sebelepší vybavení za vás neuběhne ani centimetr.
- Nadšení začátečníků při každém výběhu se zlepšit je sympatické, ale často končí návštěvou ortopeda. Takže než uběhnout 1x týdně 15 km je určitě lepší vyběhnout 3x týdně na 5 km.
- Ego na trať nepatří. Zahoďte jej hned na začátku. Běžte svým tempem. A ne tempem někoho, kdo zrovna běží vedle vás, ale začal trénovat o mnoho let dříve.
- Běžci se navzájem zdraví. Je to slušnost. Ať už slovně "ahoj", nebo alespoň pokynutím ruky (když jste zrovna v laktátu a nemůžete mluvit).
- Mladé dívky se sluchátky zdravit nezkoušejte. Pohybují se ve vlastním mikrosvětě. Většinou neodpoví. Budete se cítit staře a trapně po neopětovaném pozdravu. ;-)
- Naslouchejte radám zkušenějších. Vyplatí se to. Prošli stejnou cestu před vámi. Já dostal od běchovického veterána tuto radu: "Nepřestávej běhat."
- Nikdy nepodceňujte běžce 70+ s koženou ledvinkou, zabandážovanými koleny a čelenkou Jitex. Právě takový mi utekl v legendárních Běchovicích. Při svém 50.startu :-)
- Nikdy nepodceňujte běžce v převleku. Třeba za indiána. Nebo v sukni. S ploutvemi. Bosoběžce. Většinou mají zaběhnuté časy, kterých nikdy nedosáhnete. A porazí vás pravděpodobně i v kostýmu.
- Měření. Jasně. Současná nabídka k tomu svádí. Jeden čas jsem běhal ověšený jako vánoční stromeček za neustálého pípání. Teď už se jen po běhu podívám na tempo, tep a vzdálenost. To stačí. Nenechte se stresovat a běh si užívejte. Proto to děláte.
- Sluchátka. Zkuste to bez nich. Já měl dvoje. Drahá a bezdrátová. Oboje jsem po pár výbězích vypral v pračce. V kapse mikiny. A jsem za to rád. Od té doby totiž slyším vlastní dech. Projíždějící auta. Zvonící cyklisty. Zpěv ptáků...
- Dusot funícího nosorožce za vámi není nebezpečný. To je jen běžec se sluchátky. Běží podle rytmu hudby a ne podle svého dechu.
- Běžecké skupiny na FB. Zapojte se do nich. Třeba do té největší s názvem Běžci. Lidé se tam občas pohádají jako v reálném životě. Ale 100% získáte odpověď na jakoukoliv otázku. Většinou do pár minut.
- Běžecká skupina ve vašem okolí. Existuje-li, zapojte se. Je to velká zábava a mnohem snáze se přinutíte vyběhnout. Neexistuje-li, nebojte se ji založit.
Dočetli jste až sem? Prima, to mě těší. Poznali jste se v něčem? Budu rád, když se podělíte o své zkušenosti dole v diskusi. A jedna rada na závěr. Nepřestávejte běhat :-)
Pražský maraton 2017 (Marathon-Photos.com. Autor článku je vlastníkem licence k užití fota na komerční stránce iDNES.)